Zrcadlo nemá ani ego ani mysl.
Když se před ním ocitne tvář, zrcadlí tvář, když je tu stůl, zrcadlí stůl. Křivý předmět zobrazuje jako křivý a rovný jako rovný. Všechno je ukázáno takové, jaké to doopravdy je. Na straně zrcadla není žádná rozlišující mysl, ani vědomí sebe sama.
Když něco přijde, zrcadlo to zobrazí; když to odejde jinam, zrcadlo to nechává odejít. Zrcadlo je vždy prosto sebe sama, a proto je schopno přijímat druhé. Zrcadlo si neklade žádné podmínky pro vstup, žádné podmínky pro přijetí. Přijímá a odráží zpět to, co je – nic více a nic méně. Zrcadlo je dokonalé v lásce a kontemplaci.
Máme-li vidět tak, jak vidí Bůh, musíme se napřed stát zrcadly. Musíme se stát „ničím,“ abychom dokázali přijmout „něco“. To je pravděpodobně jediný způsob, jak se může zrodit láska. Milovat znamená úplnou změnu vědomí, transformaci, která byla cílem všech zakladatelů řeholí, svatých, mystiků a guruů od doby, kdy jsme začali o lásce mluvit.
Tato transformace vědomí spočívá v tomto:
Musíme se osvobodit od sebe sama.
Musíme přestat věřit své falešné subjektivitě, která se snaží objektivizovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat