Translate

čtvrtek 9. dubna 2015

ODPOVĚDNOST STÁTU ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU ZAHÁJENÍM TRESTNÍHO STÍHÁNÍ

Předcházení, odhalování a postihování trestné činnosti je jednou ze základních funkcí státu, která je zajišťována prostřednictvím k tomu určených složek státní moci. Nezřídka se však stane, že v rámci snahy o vyšetření a potrestání potenciálního trestného činu je vůči konkrétní osobě zahájeno trestní stíhání, které neskončí pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. V takovém případě, kdy se ukáže, že stíhaná osoba trestnou činnost nespáchala, přichází na řadu její oprávněný nárok na odškodnění za veškeré úkony a zásahy, kterým byla ze strany orgánů činných v trestním řízení podrobena.


Právní úprava odpovědnosti státu za škodu, která byla způsobena z důvodu neoprávněně zahájeného trestního stíhání, poukazuje na to, jakým způsobem soudy k nárokům na odškodnění přistupují.





Zákonná úprava odškodnění za neoprávněné trestní stíhání

Základním právním předpisem upravující v České republice odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je zákon č. 82/1998 Sb. Povinnost státu poskytnout náhradu škody, jež způsobil svým jednáním, je však zakotvena již v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (Listina), který stanoví, že „Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.“

Na úvod je podstatné zmínit, že zákon č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené zahájením (vedením) trestního stíhání výslovně neupravuje, jak ovšem stanoví Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. září 2012, „vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za něž je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje. Neposuzuje se tedy správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek trestního stíhání.“[1] 

Dle zákona č. 82/1998 Sb. lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Významným předpokladem pro uplatnění nároku na náhradu škody je vyčerpání všech procesních prostředků[2], které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje, ledaže se jedná o případ zvláštního zřetele hodný. Tato povinnost se ovšem k případům neoprávněně zahájeného trestního stíhání vztahuje jen velmi omezeně, neboť Ústavní soud dospěl ve svých nálezech k závěru, že osobě obviněné náleží nárok na náhradu škody, i když nepodala stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. „Jen takováto interpretace § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. vycházející z úzkého propojení přezkoumávané normy jednoduchého práva s čl. 36 odst. 3 Listiny ctí princip proporcionality, a vyhovuje tudíž ústavně konformnímu nazírání. Je tak na obecných soudech, aby s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu zhodnotily, bylo-li možno považovat opravný prostředek za natolik efektivní, aby jeho nevyužitím mohlo dojít k zániku práva garantovaného jednotlivcům nejen na úrovni § 2 zákona č. 82/1998 Sb., ale též na úrovni čl. 36 odst. 3 Listiny.“[3] 

A dále Ústavní soud nálezem ze dne 9. července 2012 toto své tvrzení doplnil: „Nezákonnost trestního stíhání je zpravidla konstatována až jeho pravomocným zastavením či zproštěním obžaloby (jak tomu bylo i v případě stěžovatele), k čemuž dochází zpravidla po řadě procesních úkonů včetně dokazování, a z důvodů jiných (§ 172 trestního řádu), než jsou stížnostní důvody uvedené v ustanovení § 145 trestního řádu, přičemž nezákonnost usnesení o zahájení trestního stíhání není podmínkou jeho zastavení. Nebylo proto možné po stěžovateli rozumně požadovat, aby namítal nedůvodnost a v důsledku toho i nezákonnost trestního řízení již na jeho počátku s tím dopadem, že neučiní-li tak, nesplní hmotněprávní podmínku pro vznik nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím dle zákona č. 82/1998 Sb.“[4]

Posuzování výše odškodnění

Poškozený se může v případě, že vůči jeho osobě bylo zahájeno trestní stíhání, které neskončilo odsuzujícím pravomocným rozsudkem soudu, domáhat jak náhrady majetkové škody, tak zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Náhradou škody se rozumí především náhrada ušlého zisku či náhrada nákladů řízení, které poškozený účelně vynaložil na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí (včetně nákladů právního zastoupení). Ustanovení § 31a, které bylo do zákona č. 82/1998 Sb. vloženo novelou z roku 2006, upravuje poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
Je zcela nepochybné, že trestní řízení negativně ovlivňuje osobní i pracovní život trestně stíhaného. Sdělením obviněním a vedením trestního stíhání je zasažena čest a dobrá pověst jednotlivce, jeho společenský a rodinný život, pracovní uplatnění, je s ním spojena značná psychická zátěž, útrapy a nejistota. Toto vše je o to více umocněno v případě, že je posléze trestní řízení skončeno zprošťujícím rozsudkem, ve kterém je konstatováno, že se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, respektive nebyl trestným činem.
Soud je tedy při posuzování závažnosti zásahu do života jednotlivce, způsobeného v důsledku nezákonného rozhodnutí, nucen „odpovědně přihlédnout ke všem nepříznivým následkům, vyvolaným takovým trestním řízením a zvážit veškeré negativní dopady, dotýkající se zejména osobnostní integrity konkrétního poškozeného. Soud pak s ohledem na vždy jedinečné skutkové okolnosti takového individuálního případu určí výši finanční náhrady; pracuje zde vlastně s obecným právním principem přiměřenosti a posuzuje věc zejména v intencích životního postavení poškozeného před a po zásahu chybujících orgánů veřejné moci.“[5] Ústavní soud tak v souladu s výše uvedeným dospěl k závěru, že nelze srovnávat nemajetkovou újmu, spočívající např. v pocitech úzkosti, nejistoty, ve ztížení společenského postavení či v poškození dobrého jména, způsobenou vedením trestního řízení proti člověku dosud netrestanému a zastávajícímu významnou společenskou veřejnou funkci, s řízením vedeným proti osobě již v minulosti vícekrát trestané.[6] Stát, reprezentovaný nezávislým soudem, má povinnost veškeré tyto aspekty zvážit, jednotlivé případy od sebe odlišit a poškozené adekvátně odškodnit.
Velmi podstatnou okolností, která by se měla odrazit ve výši přiznaného zadostiučinění, je délka, po kterou trestní stíhání trvalo. Nejvyšší soud ve svém stanovisku k výkladu některých ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. dospěl k závěru, že „že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000,- Kč až 20.000,- Kč (cca 600 až 800 EUR) za jeden rok řízení, tj. 1.250,- Kč až 1.667,- Kč (cca 50 až 67 EUR) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7.500,- Kč až 10.000,- Kč).“[7] Soud by tedy měl při stanovení částky představující přiměřené zadostiučinění vždy přihlédnout k celkové době řízení. Bylo-li navíc řízení extrémně dlouhé, tzn., trvalo výrazně déle, než by se dalo vzhledem k okolnostem daného případu očekávat, měla by se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Jak ovšem konstatuje Nejvyšší soud, každý případ je třeba posuzovat individuálně a přihlédnout ke všem okolnostem a specifikům.

Závěr

Trestní řízení je vzhledem ke své závažnosti a povaze způsobilé zasáhnout do osobnostních práv člověka i bez určitého excesu orgánů činných v trestním řízení. Pro účely přiznání náhrady škody a zadostiučinění poškozenému však není rozhodné konkrétní chování orgánů činných v trestním řízení, ale výsledek trestního řízení ve vztahu k opodstatněnosti jeho zahájení. Je základní úlohou orgánů státu, aby pečlivě zvážily, zda své přesvědčení o oprávněnosti tak významného zásahu do života jednotlivce, kterým zahájení trestního stíhání bezesporu je, mají podložené dostatečným počtem věrohodných důkazních prostředků. V opačném případě, „jednají-li ukvapeně, nerozvážně, či přímo úskočně (dolus malus), musí být jejich nesprávný postup vyvážen odstraněním eventuálních způsobených škod a poskytnutím odpovídajícího zadostiučinění.“
------------------------------------------------------------------------------------------------------------

[1] Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 265/2012, ze dne 25. září 2012.
[2] Dle § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. se takovými procesními prostředky rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.
[3] Nález Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 426/10, ze dne 1. března 2012.
[4] Nález Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 3846/11, ze dne 9. července 2012.
[5] Nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 2551/13, ze dne 29. 4. 2014, bod 20.
[6] Nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 2551/13, ze dne 29. 4. 2014, bod 24.
[7] Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010.
[8] Nález Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 1976/09, ze dne 13. prosince 2011.



Odškodnění za trestní řízení u zprošťujících rozsudků


Pokud Vaše trestní stíhání skončilo zproštěním (s výjimkou zproštění pro nepříčetnost a pro zánik trestnosti a trestní stíhání jste si nezavinili), pak můžete mít nárok na:
  • úhradu nákladů účelně vynaložených na obhajobu (na advokáta, event. na znalecké posudky, na jízdné k soudnímu řízení). Náklady je nutno doložit a v případě náhrady odměny advokáta hrozí, že nemusí být celá vynaložená částka shledána nahraditelnou, když s obhájcem si je možno sjednat cenu smluvní (např. 100.000,- Kč za obhajobu v celém trestním stíhání), kdežto pro účely odškodného bude počítáno s odměnou dle vyhlášky 177/1998 Sb., advokátní tarif (odměna mimosmluvní), která podle provedených úkonů právní služby může vyjít na jinou částku. Bude-li takto vypočtená částka nižší, pak patrně bude vyplacena tato nižší částka.
  • úhradu nemajetkové újmy za trestní stíhání (tj. za psychickou újmu, že jste byl trestně stíhán). 

čtvrtek 2. dubna 2015

Vyber si dveře

Vyberte si pro vás nejpříjemnější obrázek: 
 


Obrázek 1.

Vaše cesta je osvobozující. Jste osoba, co potřebuje hodně prostoru. Potřebujete volnost dělat si věci po svém a upřednostňujete cestu, kterou si sami vytváříte, hlavně takovou s nekonečnými možnostmi a volbou terénu. Nechcete se cítit omezovaní a jste vysoce nezávislí, někdy dokonce rebelanti, ale vyhýbáte se konfrontaci. Častěji někomu nebo něčemu pasivně odoláváte. Nesnášíte, když vás honí, abyste něco udělali rychle. Potřebujete čas na to, abyste si vychutnali život. Neradi k sobě přitahujete zbytečnou pozornost.


Obrázek 2.

Vaše cesta je soukromá, je to vaše vlastní věc. Jste člověk, co cestuje sám. Rádi pozorujete, přemýšlíte a třídíte to, co máte v hlavě. Upřednostňujete cestu pro jednotlivce. Nemáte problém potkávat se s ostatními, když dorazíte, ale nejdřív potřebujete čas o samotě se sebou. Jste velmi originální a s ostrým myšlením. Vnímáte svět jedinečným způsobem a ostatní svým úhlem pohledu obohacujete. Jste tak trochu vlk samotář, ale když si uděláte prostor pro ostatní, dokážete vybudovat dobré přátelství, protože pro ně máte porozumění.



Obrázek 3.

Vaše cesta je pestrá. Jste velmi zaangažovaní a oblíbení. Milujete být součástí dění. Chcete všechno zažít. Vaše cesta je nejlepší, když je plná barev, vzrušení a krásy, pro vás je víc o samotném cestování než o dosažení cíle. Jste zvědaví a dychtíte dozvědět se víc. Rádi začínáte rozhovory a kladete hodně otázek. Jste intelektuálně zdatní a vtipní. Napadá vás více vtipných replik, než dokážete použít a hravě dokážete rozesmát lidi.


Obrázek 4.

Vaše cesta je vzrušující. Stále se ženete vpřed do neznáma. Pouštíte se do věcí a o dopadech spekulujete až potom. Nejlepší cesta pro vás je nepředvídatelná, možná až trošku děsivá. Neznámo vás přitahuje. Nemáte problém porušovat pravidla a někdy se nezdržujete ohledy. Jste pověstní tím, že nejdřív řežete a až potom měříte, ale obvykle vám to nějak vychází. Jste velmi spontánní a vyhledáváte vzrušení. Míníte si co nejvíc vychutnat ten čas, co máte k dispozici.


Obrázek 5.

Vaše cesta je pohodová. Upřednostňujete klid a neděláte kolem sebe rozruch. Jste velmi spokojení a nemáte rádi starosti. Vaše ideální cesta je zjevná, pevná a příjemná. Chcete si ji vychutnávat a chcete vědět, kam máte namířené. Kdykoliv můžete, vyberete si lehčí cestu. Život sám o sobě je dostatečně těžký a nemáte v úmyslu si ho ještě komplikovat. Lidi okolo sebe podporujete a jste pro ně spolehlivou oporou. Jste pověstní tím, že máte velmi zdravý "selský" úhel pohledu a netrpíte náhlými výkyvy nálad.


Obrázek 6.

Vaše cesta je tichá. Ceníte si samoty ve všech aspektech svého života. Umíte strávit dlouhý čas o samotě aniž byste si připadali osamělí. Nejlepší cesta je pro vás pokojná a tichá. Chcete všechno absorbovat bez toho, aby vás to zavalilo dojmy. Hledáte smysl ve všem, co se děje. Žijete svůj život vědomě - myšlením, stejně jako konáním. Nemáte rádi davy, ale máte rádi lidi. Vysoce si ceníte opravdových vztahů a upřednostňujete kontakt v úzkém kruhu.

Dáte si kávičku?

Kolik toho víte o druzích kávy? 

Můžete lehce popsat rozdíl mezi espressem a macchiatem, nebo potřebujete malou pomoc? I když je druhů servírování kávy o mnoho více, na obrázku níže přinášíme ty základní.
KDE SE PIJE KÁVY NEJVÍCE?
Obrázek udává hodnotu roční spotřeby kávy v kg na jednu osobu. Překvapivě vidíme, že Finsko vede.

 KDE SE PĚSTUJE NEjVÍCE KÁVY?
Údaj "bag" resp. pytel se rovná 60 kg.

KDO DOVÁŽÍ NEJVÍCE KÁVY?
Hodnoty jsou uvedeny v dolarech za rok.

Obezita aneb Sud kulatý




„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn

Důvody, proč jsme jako civilizace tlustější a tlustější:



I.     Jíme více vysoce-zpracované a průmyslově upravené potraviny

II.    Spotřeba cukru raketově stoupá

III.   Lidé přiberou nejvíce o dovolených a svátcích a následně již kila neshodí

IV.   Počátky epidemie obezity jsou jasně spojeny s publikováním a propagací nízkotučné diety

V.    Pijeme více slazených nápojů a ovocných džusů

VI.   Potraviny jsou levnější než kdykoliv předtím

VII.   Nespalujeme tolik kalorií při práci jako dříve

VIII.  Nedostatečně spíme
Od roku 1980 se počet obézních jedinců zdvojnásobil. U nás v ČR rapidní nárůst lidí s nadváhou či obezitou začal až se změnou režimu v roce 1989, resp. změnou životního stylu, která změnu režimu následovala. A není to jen o tom, že jsme otevřeli hranice fast-foodům typu McDonalds a KFC. Je to o hektickém způsobu života, kdy většinu produktivního času trávíme buď v práci nebo “socializováním se”. Zapomněli jsme, že se dá večeře také uvařit z jednodruhových surovin a že se dá sníst v rodinném kruhu. Že mezi víkendové aktivity nepatří jen rodinné návštěvy obchodních center. Ale dost pesimismu. Rok 1989 nám přinesl svobodu (a s ní spojenou zodpovědnost!) a nové možnosti. A je na každém z nás, jestli je využijeme tak, že budeme u sledování TV Nova konzumovat kyblík smažených kuřat z KFC nebo si na kole projedeme nějakou cyklostezku.

Podle nejnovější analýzy dat ze 184 zemí je obezita spojena s 500.000 nově diagnostikovaných případů rakoviny ročně a z toho takřka dvě třetiny připadají na Evropu a USA. Dále se ve studii uvádí, že výrazná nadváha byla příčinou vzniku rakoviny u 345.000 žen (5,4%) a 136.000 (1,9%).

Mezi ženami zhruba tři čtvrtiny všech těchto nových výskytů rakoviny tvořily postmenopauzální rakovina prsu, rakovina dělohy a rakovina střev. U mužů tvořila dvě třetiny všech případů rakovina střev a ledvin.
“Převaha” vyspělých států v této nelichotivé statistice je v tomto případě více jak výrazná - 8% případů u žen, resp. 3% u mužů versus 1,5%, resp. 0.3% v rozvojových zemích. Nejvyšší zastoupení má jednoznačně USA s 110.000 novými případy (23% celosvětově), následovaná Evropou s 66.000 případy (celosvětově) a nejnižší pak subsaharská Afrika s 7.300 případy (1,5% celosvětově).
Jednotlivé státy vykazují výrazné rozdíly. Mezi státy s nejvyšším procentem nových výskytů rakoviny u mužů spojených s obezitou je nutné jmenovat Českou Republiku (5,5%), Jordán a Argentinu (4,5%), resp. Velkou Británii a Maltu (4,4%). U žen patřil mezi pomyslné vítěze Barbados (12,7%), Česká Republika (12%) a Portoriko (11.6%). 


Graf výše hovoří jasně - čím větší skupina lidí, tím větší spotřeba kalorií na osobu. A o víkendech spotřebujeme více kalorií, než v pracovním týdnu. Přitom by tomu mělo být spíše opačně (a v případě naší rodiny tomu tak je) - kdy jindy zařadit zvýšenou pohybovou aktivitu, než právě o víkendu? Kdy jindy máme dostatek času na to, připravit si sami něco k obědu nebo k večeři? Protimluv? Ne, nemyslím si...
Obojí, rodinná fyzická aktivita a společná příprava a konzumace víkendového oběda nebo večeře, jde celkem dobře dohromady. Tady apeluji na chlapy - nemusíte být zrovna druhý Zdeněk Polreich, abyste uvařili rýži nebo oloupali cibuli, zatímco vaše drahá polovička připravuje sofistikovanější část krmě. Zapojí-li se celá rodina, zabere příprava podstatně kratší dobu a tak "hlavní kuchař" nemusí nutně strávit polovinu víkendu za plotnou.
Vyměňte "tohle nesmím" za "tohle nechci".
Základem pro úpravu váhy je především změna jídelníčku a psychická pohoda. 

Kvalitní strava a pitný režim v průběhu celého dne je ve výsledku na vaší postavě i vašem zdraví nepoměrně důležitější, než hodina denně na běžeckém pásu.

Za posledních dvacet let konzumuje každý Čech v průměru 38 kg cukru ročně. Prelevance diabetu typu dvě se téměř zdvojnásobila a v obezitě i nadváze máme trvalý rostoucí trend. Přitom lékaři doporučují nekonzumovat více než 20 kg cukru ročně.
Cukr naše tělo potřebuje jako zdroj energie. Bez něj by nefungoval mozek, svaly, srdce. Podstatné ale je, KOLIK cukrů přijímáme. A výrazně do toho zasahuje i fyzická aktivita - čím více aktivní činnosti, tím více cukru je zapotřebí na konečnou přeměnu jako "palivo" a tím méně se jej následně usazuje ve formě tělesných tuků v naší schránce. Málokdo ví, že glukózu si tělo v případě potřeby (= nedostatek glukózy v krevním řečišti) dokáže vyrobit samo z bílkovin procesem tzv. glukoneogeneze. K tomu dochází při zvýšené spotřebě bílkovin v potravě. Pokud se vám tedy někdo snaží podsunout jakoukoliv "bílkovinovou dietu", kde je nevyvážený poměr bílkovin vůči uhlohydrátům a tukům (cokoliv, kde bílkoviny tvoří více jak 30% vašeho kalorického příjmu), mějte se na pozoru! Nedejte se rovněž zmást tvrzením, že fruktóza (cukr obsažený ve většině ovoce) je pro tělo zdravější, protože na ni inzulin nijak nereaguje. Ano, to je pravda - inzulin reaguje pouze na glukózu. Pravdou ovšem není, že by fruktóza byla zdravější. Velmi malé množství fruktózy se v okamžiku, kdy se dostane do našich jater, přemění na glykogen a je rovněž použito jako palivo pro naše svaly. Množství je ale opět odvislé od naší pravidelné tělesné aktivity a u pasivních jedinců je skutečně velmi omezené. Všechnu zbylou fruktózu si pak tělo uloží ve formě tělesných tuků na "horší časy".
Snažte se eliminovat cukry na pro vás přijatelné minimum. U ovoce dávejte přednost druhům s převahou aktivních látek (např. antioxidantů) nad cukry - bobulovinám jako jsou borůvky, maliny, ostružiny nebo citrusovým plodům. Pokud si na regále vybíráte např. jablka, volte kyselejší varianty před těmi výrazně sladkými. Vyhněte se i umělým sladidlům - většina z nich má spoustu prokázaných negativních účinků na naše zdraví. Zkuste pro sebe a své nejbližší objevit kouzlo stévie a alespoň částečně cukr nahrazujících bylinek a koření - citronové trávy, skořice, kardamonu a dalších. 


Zbavte se cukrovky

Počet diabetiků v ČR je odhadován na 850.000. A to je jen součet těch, kteří byli diagnostikováni a léčeni - nezahrnuje ty z naší populace, kteří zatím příznaky cukrovky ignorují a k lékaři si proto ani nezašli. Ona totiž cukrovka nebolí... Zároveň je nutné, abychom si pravidelně prostřednictvím rozboru krve u našeho lékaře nechali kontrolovat hodnotu glukózy v krevním séru. Její hladina nad 5,6 mmol/l již značí lehce zvýšenou hodnotu a stavy nad 7 mmol/l jsou již jasným příznakem špatného fungování slinivky. 
Takže závěr je jasný: sami podle příznaků zvýšenou hladinu glukózy neodhalíme! 
Spousta lidí neví, že se dnes dá glukóza v krevním séru lehce a jednoduše změřit i doma. Máte-li chytrý telefon, dá se k němu pořídit jednoduchý glukometr a pomocí jednorázových měřících proužků a kapky krve si do 5 sekund můžete přečíst velmi přesný odečet na displeji vašich telefonů. Zabere vám to skutečně méně než minutu a tato “preventivní prohlídka” vás vyjde na méně, než lístek na MHD - v průměru na 10 Kč!
Je odhadováno, že za 20 let, pokud se nic v přístupu ke stravě a jejím jednotlivým složkám nezmění, bude s cukrovkou léčen každý desátý Čech. Tristní je, že většině z nás sice slova jako cukrovka, inzulin a glukóza něco říkají, ale princip metabolismu cukrů a důvody, proč naše tělo na inzulin přestane adekvátně reagovat, již nikoliv. 
Když to celé zjednoduším, je strava, kterou přijímáme, postupně metabolizována, a pokud obsahuje uhlohydráty, ty jsou rozkládány až na glukózu, která se dostane do našeho krevního řečiště. Hormon inzulin produkovaný beta-buňkami slinivky má za úkol dávat signál buňkám našeho těla, aby se “otevřely”, přijmuly glukózu a tu následně zpracovaly jako “palivo”. Holdujeme-li stravě bohaté na uhlohydráty, především na jednoduché cukry, pak se nám té glukózy dostává do krve příliš a především nárazově. Naše slinivka pak tak trochu panikaří a nastartuje ve velkém výrobu inzulinu. Problém nastává v okamžiku, kdy se toto děje pravidelně. Beta-buňky slinivky postupně otupí a zleniví a tyto varovné signály prostě přestanou vnímat. Ne, že by přestaly produkovat inzulin úplně (to se děje u cukrovky typu I.), ale nevyrábějí jej dostatek vzhledem k množství glukózy v krvi. To vše vede k nárůstu tělesné hmotnosti, vysokému krevnímu tlaku, srdečním onemocněním, vyššímu riziku vzniku rakoviny a v konečném důsledku k vzniku cukrovky - možné následky již všichni dobře znáte: Závislost na injekčně podávanému inzulinu, amputace končetin, smrt…
Přitom prevence vzniku cukrovky (a její léčba přírodní cestou bez nutnosti aplikace injekčního inzulinu) je velmi jednoduchá a účinná! Mimo omezení konzumace jednoduchých cukrů a dostatek pohybu je to i zařazení konkrétních bylinek a koření do vašeho jídelníčku. Níže uvádím ty nejdůležitější z nich.

Kurkuma
Vy jí ještě nepoužíváte? Jak jsme již mnohokrát uvedli, kurkuma je skutečnou superpotravinou s pozitivními, léčivými účinky na spoustu onemocnění, především těch, které patří do škatulky “civilizačních”. Je 100% účinná v prevenci cukrovky a má (podle formy kurkuminu, účinné látky) 500x až 100.000x vyšší účinnost, než nejznámější lék na aktivaci tvorby inzulinu, Metformin. I díky událostem před 25 lety můžeme dnes kurkumu koupit nejenom jako sypké koření, ale i v čerstvém stavu - jako kořen, který se dá využít podobně jako další koření.

Zázvor
Zázvor dokáže snížit krevní glukózu až o 10% a zároveň zvýšit senzitivitu na inzulin. Studií na téma zázvor a jeho vliv na inzulinovou senzitivitu jsou k dispozici stovky a všechny přicházejí se stejným závěrem. I díky jeho schopnosti “ohřívat” organismus by měl být zázvor pravidelně zařazován v následujících chladných měsících do naší stravy!

Skořice
Další z všeobecně dostupného koření, které má prokazatelně vliv na zvýšení citlivosti na inzulin. A i díky jeho schopnosti “osladit” připravený pokrm může být přidávána do jakýchkoliv sladkých pokrmů. Jasně, skořice není ve skutečnosti sladká, ale náš mozek ji tak částečně vnímá a v kombinaci např. s kardamonem, kapkou stévie a přirozeně se vyskytující fruktózou v ovoci můžete na sacharózu (řepný cukr) a jiná sladidla úplně zapomenout! Skořice navíc zpomaluje trávení (o více jak 35%!!!) a tak se díky ní cítíte sytí dříve než bez jejího přidání.

Černucha setá (Nigella Sativa)
Semenům z této rostliny se také říká černý kmín, římský kmín, egyptský kmín, černý sezam, atp. Pro maximální účinek na snížení krevního cukru vám postačí 2 gramy semínek denně. Využít můžete i za studena lisovaný olej, který se ze semen černuchy vyrábí. Zmínky o léčivých účincích se vyskytují již na papyrech egyptských faraonů a o semenech se říká, že fungují na vše s vyjímkou smrti. Dnes je mimo jiné účinky na zdraví vyzvihován i její antiparazitální vliv. Zkuste zařadit pravidelnou konzumaci oleje z černého kmínu a velmi brzy její pozitivní vliv na svůj organismus poznáte sami. 

Spirulina
Spirulina zvyšuje citlivost na inzulin o 225%. Jeden z mála potravinových doplňků, který aktivně podporujeme a doporučujeme jeho konzumaci téměř všem klientům, které koučujeme.