Právo člověka na život by mělo být postaveno výš,
než právo vraha vraždit.
než právo vraha vraždit.
Obloha plná hvězd,
modré moře, kam dohlédneš,
země pokrytá květinami,
co si přát víc?
Společně budeme žít,
jako sestry a bratři,
malé děti duhy
a úrodné půdy.
Někteří si myslí, že je to k ničemu,
jiní maří čas tlacháním,
někteří si myslí, že můžeme žít
z plastu a syntetického jídla.
A někteří okrádají mladé,
posílají je do války,
někteří okrádají ty,
kdo přijdou po nás.
Obloha plná hvězd...
Ale řekněte všem dětem,
a také každému otci a matce,
ještě máme šanci,
sdílet naději na Zemi.
Obloha plná hvězd...
Text písně Děti duhy označil terorista Breivik na prostředek vymývání mozků.
Obloha plná hvězd,
modré moře, kam dohlédneš,
země pokrytá květinami,
co si přát víc?
Společně budeme žít,
jako sestry a bratři,
malé děti duhy
a úrodné půdy.
Někteří si myslí, že je to k ničemu,
jiní maří čas tlacháním,
někteří si myslí, že můžeme žít
z plastu a syntetického jídla.
A někteří okrádají mladé,
posílají je do války,
někteří okrádají ty,
kdo přijdou po nás.
Obloha plná hvězd...
Ale řekněte všem dětem,
a také každému otci a matce,
ještě máme šanci,
sdílet naději na Zemi.
Obloha plná hvězd...
Text písně Děti duhy označil terorista Breivik na prostředek vymývání mozků.
Zdravá normální lidská společnost musí své vrahy trestat.
Co považujete vy za adekvátní trest za 77 zmařených životů?
Společnost stojí hodně peněz vydržovat si vrahy.
Je to kolem 30 tis.Kč měsíčně z peněz daňových poplatníků.
Potom nezbývají peníze na školství ani zdravotnictví atd.
V případě Breivika bych neváhala. Jaký on je přínosem pro společnost?
Chce psát, chce ovlivňovat další extrémisty a zákony mu to umožňují.
Jeho život pro společnost žádným přínosem nebude.
V jeho případě ani nehrozí, že by se soud zmýlil, k vraždám se přiznal
a o jeho hrůzném činu není vůbec žádných pochyb.
Pro mne je to chladnokrevný vrah a zasluhuje smrt,
|
Nemyslím, že by agresivita ve společnosti narůstala, spíš se oslabuje naše obrana proti patologické agresivitě. Někteří psychopati jsou natolik nebezpeční, že by neměli být na svobodě, a přesto na svobodě pobíhají.
Jak se můžeme proti psychopatům bránit? Po zrušení trestu smrti jsem navrhoval, aby vznikl institut ochranné detence. V detenčním ústavu - nebyl by to kriminál, ale hlídané zařízení - by tito lidé byli izolováni tak dlouho, dokud jejich nebezpečnost nevyhasne nebo se nesníží na přijatelnou úroveň. Pseudohumanisté tvrdí, že takoví lidé mají právo na svobodu, byť je jen otázkou času, kdy někoho dalšího zabijí.
Jste zastáncem trestu smrti?
Nejsem zastáncem trestu smrti, i když problémy s psychopaty řešil definitivně a jejich počty se tak omezovaly. Dnes na ně nemáme. Dostanou dvacet let nebo doživotí, a když se chovají slušně, jsou jednou venku a jedou v tom zase. Nevidím jediný důvod, proč by měla být brutálním zločincům dána další možnost zanechávat za sebou mrtvé. Právo potenciální oběti na život by mělo být postaveno výš než právo vraha vraždit. Rozumná společnost se musí bránit.
Neobáváte se omylu?
Psychologickým a psychiatrickým vyšetřením lze zjistit, zda zkoumaný člověk je nebezpečný či nikoli, a to poměrně dost přesně, i když ne naprosto. Dlouhodobá detence ale není ve srovnání s absolutním trestem nevratná.
Lidovci dřív prosazovali americký model "třikrát a dost". Po třech trestných činech by člověk jako nezpůsobilý k životu ve společnosti dostal doživotí. Je to přijatelné řešení?
Zavřít na doživotí někoho, kdo se třeba dopouští málo závažné kriminality, je příliš tvrdé. V mnoha případech by se to mohlo dotknout především Romů, takže bychom byli nařčeni z rasismu. A v některých případech by se pachatelé i po jedné vraždě nebo pokusu o ní již neměli dostat ven.
Měly by být tresty tvrdší, aby potenciální pachatele odradily?
Psychopaty nebo sociopaty tresty neodradí. Fungují na nás slušné lidi, protože dbáme na svoji pověst a přijde nám hloupé, abychom byli považováni za lumpy. Hrozba trestu také dobře funguje na neurotiky. Jsou úzkostní i normálně, hrozba trestu hladinu úzkosti ještě zvyšuje a trestnou činnost nepáchají.
Uvědomují si psychopati a recidivisté riziko dopadení?
Uvědomují, ale méně. Strach zahánějí různými způsoby - dají si skleničku na kuráž nebo nějakou drogu, někdy i hudba nebo autosugesce dokáží potlačit obavy. Často se sami považují za nepolapitelné. Jedenáctkrát trestaný recidivista mi jednou řekl, že ho již nechytí, protože konečně ví, jak na to.
Vyšetřoval jste tisíce kriminálníků. Překvapují vás občas něčím?
V roce 1985 jsem jako konzultant posuzoval "spartakiádního vraha" Jiřího Straku. Fascinovalo mne, kde se to v tak chytrém a sympatickém šestnáctiletém klukovi bere. Očekával jsem nějaké hlubinné problémy, ale po čase jsem zjistil, že v něm žádné hlubiny nejsou. Jeho osobnost je prázdná, nemá žádné svědomí, city.
Straka neměl žádné skrupule, nebylo v něm nic, co by bránilo trestné činnosti. Zavraždil tři ženy, ale to nejsou jeho jediné oběti. Kromě zavražděných jsou ještě postiženy rodiny a přátelé, minimálně dalších patnáct lidí.
Překvapila vás snaha dostat Straku ven?
Propuštění člověka, který byl jednou označen za nebezpečného, je problém odborný - sexuologický, případně kriminologický a právní. Co mne ale překvapilo, byla některá vyjádření lidí, kteří jej měli v péči. Nemyslím si, že je vhodné považovat pacienta za přítele, tykat mu a oslovovat jej křestním jménem. To nesvědčí o jejich profesionalitě. Ve filmu Natural born killers (Takoví normální zabijáci) se sérioví vrazi stávají populárními hvězdami, davy lidí je přes jejich strašné činy obdivují. Je to normální? Může se stát, zvlášť u psychopata, že lidé k němu cítí sympatie. Takový člověk má určitý šarm, dokáže získat lidi na svoji stranu. Na tom třeba selhal mechanismus prezidentských milostí v případě Zdeňka Rangla. Znalecké posudky jej hodnotily jako agresivního, vysoce nebezpečného anetického psychopata. Přesto dostal z neznámého důvodu milost a do roka vraždil znovu.
Jak k tomu došlo?
Rangl se dostal do vězení už jako mladistvý. Dvakrát se popral se spoluvězni a rozmlátil jim hlavy kladivem. Po revoluci se ale do něj zamilovala pracovnice vězeňské služby a vymohla přerušení trestu. Rangl utekl, skrýval se u ní, a po dopadení se vrátil do Valdic. Tam si ho oblíbil jeden sociální pracovník a požádal o milost. Jeden z našich předních sexuologů se ve svém posudku postavil za Rangla jako v podstatě slušného člověka, přestože se ostatní znalecké posudky vzácně shodovaly na jeho nebezpečnosti. Po propuštění Rangl vykrádal chaty a byty, pokoušel se dostat do cizinecké legie. Nakonec si v Německu vyčíhal starého muže a ubil ho, jak jinak, kladivem. Potom dostal 24 let. Kdo jeho milost podepsal, je víceméně spolupachatelem.
Odpovědnost nese právní oddělení Hradu?
Formálně milost podepsal prezident Havel, proto nese odpovědnost. Ranglův případ je evidentní selhání. Institut milosti je výjimečná záležitost. Nemůže nahrazovat soud pokud jde o výrok o vině, pouze napravovat tvrdost zákona, pokud jsou k tomu důvody.
Po 11. září se široce diskutuje problém terorismu. Někteří lidé dokonce vyslovili přesvědčení, že si to Amerika zasloužila a terorismus jako akt zoufalství může být legitimní. Souhlasíte?
Může mne trefit šlak, když slyším nebo čtu takové věci. Pracovitost není zločin. To, že vyděláte peníze, ještě nikoho neopravňuje k tomu, aby vás praštil nebo píchnul do zad a sebral je. Stejný postoj je dnes k USA. Amerika je bohatá země, ale to má nějaký důvod. Lidé jsou motivovaní k práci a k úspěchu, americká ekonomika je nejsilnější na světě. A teroristický útok není aktem zoufalství. Tím je spíše sebevražda.
Co tedy terorismus je?
Terorismus je kriminalita jako každá jiná. Stejně jako jiné skupiny organizovaného zločinu se teroristické skupiny orientují na kriminální podnikání. Terorista si stejně jako kriminálník tvoří obranné mechanismy, říká se tomu racionalizace, kdy své trestné činnosti podsouvá jiné motivy, aby obhájil sám sebe a nevypadal špatně. Politickými nebo náboženskými ideály terorista maskuje svůj kriminální životní styl. Všední život obyčejného člověka, který chodí do práce a stará se o děti, je pro některé lidi nesmírně nudný, potřebují vzruch. Loupení, vraždy nebo teroristické akce jsou věci, které mohou naplnit jejich silnou touhu po dobrodružství.
Ani v případě boje za svobodu není terorismus legitimní?
Nepovažuji žádný terorismus, tedy použití organizovaného násilí proti nezúčastněným osobám, za legitimní. Lze snad přijmout, pokud někdo vytvoří nebo osvobodí stát regulérním bojem nebo válkou. Zabíjet nevinné lidi, kteří s bojem o moc nemají nic společného a při dobré propagandě by mohli s deklarovanými cíli teroristů i souhlasit, to považuji za nechutné. Palestinský atentátník dá pumu do autobusu a zabije třeba patnáct nevinných lidí, včetně dětí. Ti přece nejsou žádní okupanti. Arafat má za sebou dlouhou teroristickou kariéru a přesto dostal Nobelovou cenu míru. Nobelova cena míru je účelová záležitost, člověk s krvavýma rukama by ji dostat neměl. Arafat nakonec ukázal, že teroristické kořeny v sobě nezpřetrhal a padl kvůli němu mírový proces na blízkém východě.
Forenzní psycholog a soudní znalec PhDr. Karel NETÍK, CSc, pracoval v létech 1979-90 ve Výzkumném ústavu kriminologickém, později vedl výzkumnou skupinu na Generálním ředitelství Vězeňské služby ČR. Předseda Asociace forenzních psychologů, přednáší na vysokých školách, publikuje. Z tisku k věci:
Foto: Profimedia.cz17.04.2012 - Text: Lubomír Heger
Nehodlám tu vyzývat k tomu, abychom bděle odhalovali potenciální střelce, kteří by jednou mohli mordovat naše krásné plavovlasé dcery na břehu fjordu. Odmysleme si Breivikův hrůzný čin z loňského července a zbude nám člověk, jehož názory většina tzv. slušné evropské společnosti víceméně sdílí. Kdyby nezačal vraždit nevinné, mohl být dokonce hrdinou.
Kus Breivika má každý z nás v sobě
Muslimové převezmou tento kontinent ještě do konce století. Namísto kostelů budou evropským městům a vesnicím dominovat mešity. Multikulturalismus selhal, ať si přistěhovalci táhnou, odkud přišli – chcete říci, že tohle nejsou i vaše názory? V tom případě doporučuji, abyste se přeptali v širším rodinném kruhu. Vsadím honorář, že alespoň polovina příbuzných se pod ně podepíše.
Představme si, že by Anders Breivik loni v červenci nezačal nesmyslně střílet na sociálně demokratickou omladinu, a namísto toho by se třeba upálil, když by předtím přečetl několik vět ze svého manifestu. Zástupy lidí by ho uctily jako moderního proroka a z jeho spisů by se dnes citovalo hojněji než z Nostradama. Neobsahují nic, co by bylo v příkrém rozporu s většinovým cítěním.
„Dali jsme míru šanci, teď přišel čas povstat.“ „Jestli to dnes nevyčistíme, zítra bude pozdě.“ Která z těchto vět vám zní nebezpečněji? První napsal Breivik v manifestu nazvaném „2083: Vyhlášení evropské nezávislosti“. Ta druhá je z programu švýcarských vlastenců. Anebo: „Ne každý muslim je terorista, ale naprostá většina teroristů jsou muslimové.“
Tohle okřídlené rčení naposledy zopakoval respektovaný univerzitní profesor Ota Ulč v jakémsi rozhlasovém fejetonu. Stejně tak byste se mohli větou „ne každý fanoušek je chuligán, ale většina rowdies fandí fotbalu“ pokoušet usvědčit ze zločinné podstaty kopanou.
Většina teroristů jsou muslimové – když takové zjevení božské pravdy zazní z rozhlasu třeba u nedělního oběda v Horní Plané, začne i upejpavé hospodyni tepat krev ve spáncích, jako by právě zaslechla zpěv Božích bojovníků. Jestli jsme ještě v 90. letech rozlišovali mezi „muslimy“ a „islamisty“, dnes mezi nimi nevidíme o moc více rozdílů, než kolik typický muslim – chci říci islamista – vidí mezi odhalenou ženou a prostitutkou.
Kam vystěhovat?
Jistě, lidé věří spoustě nesmyslů. Třeba tomu, že selhal multikulturalismus. Co to vlastně je? Lidé ho nejčastěji chápou jako ilustraci z jehovistické bible, na níž se černí drží za ruce s bílými a z dálky jim mávají žlutí. Zrovna tak byste mohli dokazovat selhání „vílismu“, kdyby byl někdo dostatečně šílený na to, aby zformuloval teorii, že všechny ženy jsou víly.
Jestliže je však amorfní strašák jménem „multikulti“ opravdu na smrtelném loži, nesmíme mu to za žádnou cenu prozradit. V budoucnu na něj totiž budeme spoléhat ještě více než dnes. Proč? Protože bez muslimů se v Evropě jednoduše neobejdeme. Jen oni mohou zachránit náš projekt ze všech nejmilejších, tedy sociální stát.
Sociální stát má při dnešním nastavení ve většině zemí EU životnost okolo patnácti let. Ovšem jen za předpokladu, že se počet obyvatel nebude snižovat. To se dnes daří víceméně jen ve Francii, v níž připadá 2,1 dítěte na ženu. Ve Francii žije okolo šesti milionů muslimů.
Už vám to dochází? Bez mnohem vyšší porodnosti žen alžírského a marockého původu by Francouzi dávno nastoupili vymírací trend jako ostatní. Jak chcete za těchto okolností posílat muslimy domů? Kam domů? Nějaké čtyři pětiny z nich se ve Francii narodily. Podle jakého paragrafu? Anebo jim chcete za to, že odejdou, platit, jak navrhuje Geert Wilders? Čím platit?
Evropští státníci včetně pravičáků, tedy Camerona, Merkelové a Sarkozyho, se ve skutečnosti modlí, aby multikulti vydrželo co nejdéle. Nemají pro něj absolutně žádnou alternativu. Tedy žádnou reálnou alternativu. Teoreticky mohou samozřejmě vyhlásit demontáž sociálního státu. Co kdyby pro začátek zrušili třeba podporu v nezaměstnanosti?
Vyvolá to trable takových rozměrů, na jaké se muslimové nezmohou ještě sto let, i kdyby každá islámská fanatička porodila dvacet islámských fanatičátek. Všechny obchody podél Champs-Élysées po třech měsísích bez sociálních dávek padnou za oběť nájezdům čistokrevných Galů. Za každou nevyplacenou dávku vzplane jeden automobil.
Těšíme se, až nás porazí
Muslimy v Evropě nemá cenu mytizovat. Ovládnutí kontinentu islámem by předpokládalo pokračování současných demografických trendů donekonečna, k čemuž nedojde už kvůli lidem, jako je Wilders nebo Le Pen. Němečtí Turci, britští Pákistánci, francouzští Alžířané a švýcarští Albánci nemají nic společného, dokonce ani jazyk. Představa, že jsou mocnou silou, která se chystá ovládnout kontinent, by je upřímně udivila.
Radikální islám je jen dočasná identita zoufalců z ghett, stejně jako mají propuštění kovodělníci blíže tomu, aby se stali agresívními rowdies. Dejte mladým lidem v Ostravě pořádnou práci a do roka se polovina fanoušků Baníku přesune za televizor s plechovkou piva.
Zároveň si nemá cenu islám idealizovat. Rozlišovat mezi islámem a islamismem mají občas potíž i sami muslimové. Islamismus svým politickým smýšlením opravdu ustrnul ve středověku. Několik tisíc „učenců“ a ímámů si doopravdy přeje smést euroamerickou civilizaci a nastolit v Evropě chálífát. Dalším milionům evropských muslimů se ta myšlenka alespoň trochu zamlouvá. Alespoň někdy.
Jenže smést tuhle civilizaci se v minulosti pokoušely těžší váhy; včetně SSSR. Proč by v tom mělo uspět pár zoufalců, kteří čerpají inspiraci od ještě větších zoufalců z hliněných domků kdesi ve střední Asii? Proč by měli tihle blouznivci v turbanech porazit šestsetmilionovou populaci, která disponuje třemi čtvrtinami zbrojního arzenálu planety a většinou peněz, která byla kdy vytištěna?
Přes výše uvedené budou bludy, jimž podlehl Anders Breivik, ještě dlouho v myslích „slušné“ evropské společnosti rezonovat. Jakoby každý mozek Evropana disponoval několika miliony buněk, které při zmínkách o islámské kolonizaci propadají chiliastickému nadšení a žádají si velké činy. Každý máme v sobě kus Breivika.
|
