„Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ Jim Rohn
Důvody, proč jsme jako civilizace tlustější a tlustější:
I. Jíme více vysoce-zpracované a průmyslově upravené potraviny
II. Spotřeba cukru raketově stoupá
III. Lidé přiberou nejvíce o dovolených a svátcích a následně již kila neshodí
IV. Počátky epidemie obezity jsou jasně spojeny s publikováním a propagací nízkotučné diety
V. Pijeme více slazených nápojů a ovocných džusů
VI. Potraviny jsou levnější než kdykoliv předtím
VII. Nespalujeme tolik kalorií při práci jako dříve
VIII. Nedostatečně spíme
Od roku 1980 se počet obézních jedinců zdvojnásobil. U nás v ČR rapidní nárůst lidí s nadváhou či obezitou začal až se změnou režimu v roce 1989, resp. změnou životního stylu, která změnu režimu následovala. A není to jen o tom, že jsme otevřeli hranice fast-foodům typu McDonalds a KFC. Je to o hektickém způsobu života, kdy většinu produktivního času trávíme buď v práci nebo “socializováním se”. Zapomněli jsme, že se dá večeře také uvařit z jednodruhových surovin a že se dá sníst v rodinném kruhu. Že mezi víkendové aktivity nepatří jen rodinné návštěvy obchodních center. Ale dost pesimismu. Rok 1989 nám přinesl svobodu (a s ní spojenou zodpovědnost!) a nové možnosti. A je na každém z nás, jestli je využijeme tak, že budeme u sledování TV Nova konzumovat kyblík smažených kuřat z KFC nebo si na kole projedeme nějakou cyklostezku.
Podle nejnovější analýzy dat ze 184 zemí je obezita spojena s 500.000 nově diagnostikovaných případů rakoviny ročně a z toho takřka dvě třetiny připadají na Evropu a USA. Dále se ve studii uvádí, že výrazná nadváha byla příčinou vzniku rakoviny u 345.000 žen (5,4%) a 136.000 (1,9%).
Mezi ženami zhruba tři čtvrtiny všech těchto nových výskytů rakoviny tvořily postmenopauzální rakovina prsu, rakovina dělohy a rakovina střev. U mužů tvořila dvě třetiny všech případů rakovina střev a ledvin.
“Převaha” vyspělých států v této nelichotivé statistice je v tomto případě více jak výrazná - 8% případů u žen, resp. 3% u mužů versus 1,5%, resp. 0.3% v rozvojových zemích. Nejvyšší zastoupení má jednoznačně USA s 110.000 novými případy (23% celosvětově), následovaná Evropou s 66.000 případy (celosvětově) a nejnižší pak subsaharská Afrika s 7.300 případy (1,5% celosvětově).
Jednotlivé státy vykazují výrazné rozdíly. Mezi státy s nejvyšším procentem nových výskytů rakoviny u mužů spojených s obezitou je nutné jmenovat Českou Republiku (5,5%), Jordán a Argentinu (4,5%), resp. Velkou Británii a Maltu (4,4%). U žen patřil mezi pomyslné vítěze Barbados (12,7%), Česká Republika (12%) a Portoriko (11.6%).
Graf výše hovoří jasně - čím větší skupina lidí, tím větší spotřeba kalorií na osobu. A o víkendech spotřebujeme více kalorií, než v pracovním týdnu. Přitom by tomu mělo být spíše opačně (a v případě naší rodiny tomu tak je) - kdy jindy zařadit zvýšenou pohybovou aktivitu, než právě o víkendu? Kdy jindy máme dostatek času na to, připravit si sami něco k obědu nebo k večeři? Protimluv? Ne, nemyslím si...
Obojí, rodinná fyzická aktivita a společná příprava a konzumace víkendového oběda nebo večeře, jde celkem dobře dohromady. Tady apeluji na chlapy - nemusíte být zrovna druhý Zdeněk Polreich, abyste uvařili rýži nebo oloupali cibuli, zatímco vaše drahá polovička připravuje sofistikovanější část krmě. Zapojí-li se celá rodina, zabere příprava podstatně kratší dobu a tak "hlavní kuchař" nemusí nutně strávit polovinu víkendu za plotnou.
Vyměňte "tohle nesmím" za "tohle nechci".
Základem pro úpravu váhy je především změna jídelníčku a psychická pohoda.
Kvalitní strava a pitný režim v průběhu celého dne je ve výsledku na vaší postavě i vašem zdraví nepoměrně důležitější, než hodina denně na běžeckém pásu.
Za posledních dvacet let konzumuje každý Čech v průměru 38 kg cukru ročně. Prelevance diabetu typu dvě se téměř zdvojnásobila a v obezitě i nadváze máme trvalý rostoucí trend. Přitom lékaři doporučují nekonzumovat více než 20 kg cukru ročně.
Cukr naše tělo potřebuje jako zdroj energie. Bez něj by nefungoval mozek, svaly, srdce. Podstatné ale je, KOLIK cukrů přijímáme. A výrazně do toho zasahuje i fyzická aktivita - čím více aktivní činnosti, tím více cukru je zapotřebí na konečnou přeměnu jako "palivo" a tím méně se jej následně usazuje ve formě tělesných tuků v naší schránce. Málokdo ví, že glukózu si tělo v případě potřeby (= nedostatek glukózy v krevním řečišti) dokáže vyrobit samo z bílkovin procesem tzv. glukoneogeneze. K tomu dochází při zvýšené spotřebě bílkovin v potravě. Pokud se vám tedy někdo snaží podsunout jakoukoliv "bílkovinovou dietu", kde je nevyvážený poměr bílkovin vůči uhlohydrátům a tukům (cokoliv, kde bílkoviny tvoří více jak 30% vašeho kalorického příjmu), mějte se na pozoru! Nedejte se rovněž zmást tvrzením, že fruktóza (cukr obsažený ve většině ovoce) je pro tělo zdravější, protože na ni inzulin nijak nereaguje. Ano, to je pravda - inzulin reaguje pouze na glukózu. Pravdou ovšem není, že by fruktóza byla zdravější. Velmi malé množství fruktózy se v okamžiku, kdy se dostane do našich jater, přemění na glykogen a je rovněž použito jako palivo pro naše svaly. Množství je ale opět odvislé od naší pravidelné tělesné aktivity a u pasivních jedinců je skutečně velmi omezené. Všechnu zbylou fruktózu si pak tělo uloží ve formě tělesných tuků na "horší časy".
Snažte se eliminovat cukry na pro vás přijatelné minimum. U ovoce dávejte přednost druhům s převahou aktivních látek (např. antioxidantů) nad cukry - bobulovinám jako jsou borůvky, maliny, ostružiny nebo citrusovým plodům. Pokud si na regále vybíráte např. jablka, volte kyselejší varianty před těmi výrazně sladkými. Vyhněte se i umělým sladidlům - většina z nich má spoustu prokázaných negativních účinků na naše zdraví. Zkuste pro sebe a své nejbližší objevit kouzlo stévie a alespoň částečně cukr nahrazujících bylinek a koření - citronové trávy, skořice, kardamonu a dalších.
Žádné komentáře:
Okomentovat