Vyvěšuji tibetskou vlajku jako symbol solidarity se všemi Tibeťany, doma i v exilu. Akce se celosvětově koná 10. března k připomenutí povstání proti čínské okupaci ve Lhase, při kterém zemřelo nejméně 80.000 Tibeťanů. Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů. Od roku 1965 je Tibet (Xizang) čínskou autonomní oblastí.
Óm mani padmé húm
(sanskrt: ॐ मणि पद्मे हूँ)
Toto je nejznámější mantra buddhismu.
Tato mantra transformuje negativní emoce.
Óm transformuje pýchu a egoismus.
Ma transformuje žárlivost a závist.
Ni tlumí připoutání a egoistická přání.
Pad ruší nevědomost a zmatek.
Mé eliminuje chamtivost a lakotu.
Húm maže nenávist a hněv.
K recitování této mantry pro začínajícího praktikujícího není potřeba lung
(zasvěcení, pověření) od duchovního učitele.
Odříkavat ji může každý, kdo cítí,
že to přinese užitek jemu a ostatním cítícím bytostem.
Co se narodilo, zemře,
co se shromáždilo, rozptýlí se,
co se nahromadilo, bude vyčerpáno,
co se postavilo, zhroutí se
a co bylo nahoře, klesne dolů.
co se shromáždilo, rozptýlí se,
co se nahromadilo, bude vyčerpáno,
co se postavilo, zhroutí se
a co bylo nahoře, klesne dolů.
Duchovní a světský vůdce Tibetu, Jeho Svatost čtrnáctý dalajlama Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, se narodil ve vesnici Tagccher v Amdu, v severním Tibetu v chudé rolnické rodině 6. července 1935. Když mu byly dva roky, byl rozpoznán jako reinkarnace posledního třináctého dalajlamy. Přesně bylo předpověděno místo, kde se budoucí dalajlama narodí, a jeho vyhledání a označení probíhalo tradičním způsobem.
V roce 1939 byl přiveden do Lhasy, kde byl o rok později prohlášen hlavou tibetských buddhistů. Začal se vzdělávat v palácích Potala a Norbulingka pod vedením svého hlavního učitele, bývalého opata kláštera Gjüto Ling Rinpočheho a mladšího učitele z kláštera Sera Dže, učence Thičhang Rinpočheho. Začal obvyklým způsobem výuky – logikou, prádžňapáramitami, abdidharmou a vinajou spolu s historií, poezií, astrologií a později s rozsáhlými studiemi tanter. Také významný učenec lama Tändzin Gjalcchän měl vliv na jeho výchovu. Dalajlama získal hodnost lharampa geše ve věku čtyřiadvaceti let. Ještě před dosažením dvaceti let se začal učit anglicky.
Ve věku šestnácti let musel dočasně převzít plnou světskou i duchovní odpovědnost, vyplývající z jeho funkce dalajlamy, vlivem problémů, které vznikly v Tibetu s postupující čínskou okupací. Na pozvání Mao Ce-tunga navštívil Čínu v roce 1954. Mezi tibetským národem a čínskou armádou však nebyla možná žádná dohoda. Sedm dní po občanském povstání proti Číňanům, 17. března 1959, dalajlama opustil Lhasu. Bylo mu poskytnuto útočiště v Indii, kde až dodnes zůstává v exilu v malém městečku Dharamshala na severu země. Více než sto tisíc jeho krajanů bylo ochotno následovat ho do exilu, většina z nich se usadila v Indii a Nepálu. V Indii zůstává dalajlama duchovním vůdcem tibetského národa a oficiálním představitelem jeho vlády v exilu.
V roce 1959 zahájil kampaň za mírový návrat tibetské nezávislosti, činnost, za kterou byl vyznamenán Nobelovou cenou v roce 1989. Jeho aktivity jsou velice široké: výuka, zasvěcení a přednášky o buddhistických textech pro četné posluchače v Bodhgáji, Dharamsale a různých jiných místech v Indii. Při svých cestách, které často koná po celém světě, přednáší o buddhismu a světovém míru. Velmi intenzivně studoval učení všech čtyř tradičních škol tibetského buddhismu a obdržel přitom od jejich hlavních učenců a udržovatelů linie znalosti a zasvěcení.
10.březen 1950 - Den povstání v Tibetu
TIBETSKÁ KNIHA O ŽIVOTĚ A SMRTI
To jediné, co opravdu máme, je současná chvíle, nyní.
Ze všech stop je největší stopa slona.
Ze všech meditací o bdělosti je nejvyšší meditace o smrti.
Plánovat budoucnost je jak jít na ryby do vyschlé rokle.
nic není nikdy takové, jak sis to přál - vzdej se svých plánů a nároků.
Musíš-li na něco myslet, nechť je to nejistá hodina smrti.
Toto naše bytí je přechodné jako podzimní oblaka.
Dívat se na zrození a smrt bytostí je jako
pohlížet na pohyby při tanci.
Období života je jako záblesk světla na obloze,
žene se jako bystřina po strmém úbočí hory.
Ze všech stop je největší stopa slona.
Ze všech meditací o bdělosti je nejvyšší meditace o smrti.
Cituji z Dalajlámových knih jeho hlavní myšlenky:
Mou základní vírou je, že všichni lidé mají stejné hlavní aspirace: všichni toužíme po štěstí a všichni sdílíme utrpení. Asiaté stejně jako Američané, Evropané a zbytek světa mají stejné přání žít plnohodnotným životem, zdokonalovat se a zlepšovat život svých bližních.
Někdy se náboženství státá dalším zdrojem rozporů a někdy i otevřených konfliktů. Proto si myslím, že překonávání odlišných náboženských tradic je velmi důležité pro vytváření míru v mysli a smyslu pro bratrství mezi lidmi. Mým náboženstvím je laskavost. Dobrá mysl, laskavé srdce, vřelé city, to jsou nejdůležitější věci.
Vždy mě dojme příklad malého hmyzu, například včel. Přírodní zákony nařizují, aby včely pracovaly společně, mají-li přežít. Výsledkem je jejich instinktivní smysl pro společnou odpovědnost. Nemají žádnou ústavu, zákony, policii, náboženství ani morální výcvik, ale díky své přirozenosti pracují věrně pospolu. Občas možná bojují, ale většinou žije celá kolonie ve vztahu spolupráce. Lidé na druhé straně mají ústavu, rozsáhlé právní systémy a policejní síly. Máme náboženství, pozoruhodnou inteligenci a srdce schopné milovat. Přesto však v praxi naše vynikající vlastnosti za tímto malým hmyzem zaostávají. V určitých směrech cítím, že jsme ubožejší než včely.
Vybírám to nejdůležitější z Budhismu:
Prvním kázáním, které Buddha Šákjamuni vyslovil po svém probuzení, byly Čtyři vznešené pravdy.
Buddha věděl velmi dobře, že všichni lidé chtějí radost, ale viděl, že převážná většina z nich dělá věci, které dříve nebo později nutně povedou k neutěšenosti a strasti. To byl jeden z důvodů, proč vůbec začal učit. Zatímco hlavním cílem jeho učení bylo konečné samsárické osvobození od všech forem nedostatečnosti a utrpení vystoupením z koloběhu přerozování, Buddha Šákjamuni ve svém učení také ukázal, co je prospěšné a co škodlivé na úrovni normálního života. Důležité body jsou shrnuté ve 4 základních pravidlech.
Osm veršů o transformaci mysli je jeden z nejdůležitějších textů žánru tibetských duchovních spisů známých jako lodžong. Autorem je tibetský mistr z 11. století Langri Thangpa a dalajlama tento krátký text označuje za jeden z hlavních zdrojů své inspirace.
Soubor neprospěšných druhů jednání:
prostřednictvím těla:
1. zabíjení
2. kradení
3. nesprávné sexuální aktivity
prostřednictvím řeči:
1. lhaní
2. pomlouvání
3. hrubá mluva
4. tlachání
prostřednictvím mysli:
1. žádostivost
2. přání zla
Pět etických rozhodnutí:
1. nezabíjet
2. nekrást
3. nebýt bezohledný v sexuálních aktivitách
4. nelhat
5. zdržovat se omamných látek
Deset základen záslužného jednání:
1. štědrost
2. etické chování
3. kultivace mysli meditací
4. úcta
5. služba
6. dělení se o získaný prospěch s ostatními
7. mít radost z prospěchu druhých
8. seznamování se s Buddhovým učením
9. vyučování Dharmy
10. opravování svých mylných názorů
prostřednictvím těla:
1. zabíjení
2. kradení
3. nesprávné sexuální aktivity
1. lhaní
2. pomlouvání
3. hrubá mluva
4. tlachání
prostřednictvím mysli:
1. žádostivost
2. přání zla
1. nezabíjet
2. nekrást
3. nebýt bezohledný v sexuálních aktivitách
4. nelhat
Deset základen záslužného jednání:
1. štědrost
2. etické chování
3. kultivace mysli meditací
4. úcta
5. služba
6. dělení se o získaný prospěch s ostatními
7. mít radost z prospěchu druhých
8. seznamování se s Buddhovým učením
9. vyučování Dharmy
Jeho svatosti Dalajlama XIV. - vykořenění.
Tisícileté tradice země hor a sněhů byly pošlapány, jako když se po pracně vyskládané pískové mandale projde rudý voják v těžkých botách. A my to víme. Dnes si to dnes připomínáme. Dnes taky nejvyšší tibetský duchovní vůdce to oznámil, že už nebude politickým lídrem Tibeťanů.
Podle dalajlámy nastal čas uvolnit místo novému, svobodně zvolenému vůdci. Navíc je to prý v zájmu všech Tibeťanů. Nový šéf má být demokraticky zvolen a ani jeden ze tří navržených kandidátů není mnichem. Snahou tedy je vytvořit zcela politickou instituci, a to i kvůli stále většímu tlaku Číny. Čínská vláda ihned prohlásila, že dalajlámův odchod je jen úskokem, který má oklamat mezinárodní společenství. Ministerstvo zahraničí Číny pak k tomu dodalo, že tibetskou exilovou vládu stejně nikdo neuznává.
14. dalajlama Tändzin Gjamccho
Chápu ...
Je vyčerpávající hlásat laskavost a nenásilí, a zároveň hájit práva svého lidu. Čistou duchovnost a špinavou politiku nelze míchat dohromady. V této souvislosti se hodně diskutuje také o příštím, 15. dalajlámovi. Současný nejvyšší tibetský duchovní nevylučuje, že poruší staletou tradici a že bude vybrán ještě za jeho života. Je to zarážející, až k hlubokému zamyšlení. Žijící Dalajláma odchází z veřejného života.
Ty naše vlající tibetské vlajky jsou totiž k ničemu. V Potale žádná tibetská vlajka nevlaje.
